Trasa Velké Losiny — Růžďka
Křižovatka historických mlýnů v údolí. Rovná trasa s možností odpočinku u vody.
Unikátní trasa s návštěvou několika chráněných stodol a muzea větrných mlýnů. Nejbohatší na historii a kulturu.
O autorovi
Redakční tým
Připravuje redakční tým adelaidekneesurgeons zaměřený na praktické a srozumitelné průvodce cyklotrásami.
Velkoopatovická otevřená smyčka je jednou z nejzajímavějších tras v okolí. Jde o středně náročnou cestu, která vás zavede mimo hlavní tahy a umožní vám poznat opravdu zajímavá místa. Trasa není těžká — to je její přednost. Místo velkých převýšení se tu setkáte s příběhy — příběhy stodol, větrných mlýnů a venkovských staveb, které tady stojí už desítky let.
Co vás čeká? Nejdřív krásné výhledy na údolí Haně. Pak postupně najedete na tradiční vesnice, kde se stavby nestrkají do popředí, ale jsou tu prostě… tichě. Nejlépe si vezměte fotoaparát. Ne proto, aby vás tady někdo viděl, ale proto, abyste si všechno pamatovali.
Délka trasy: 32 kilometrů. Doba jízdy: 2,5 až 3 hodiny bez zastávek. S fotografováním a odpočinkem počítejte na 4 až 5 hodin.
Převýšení není dramatické — máx 120 metrů nahoru během celé jízdy. Povrch je zajímavý: část jezdíte po asfaltových silnicích, pak přijdou lesní cesty, místy se objeví i polní traktují. Všechno je ale jezditelné na normálním hybridním kole nebo horském kole. Silniční kolo bych sem nedoporučoval.
Nejlepší je jet v březnu až červnu. Jsou tu květiny, vesnice jsou živé a není horko. Podzim taky funguje — listí a ticho jsou kouzelné. V zimě se tady stává kluzko a v létě můžete přijet o víkendu, když je tu míň lidí.
To je jádro trasy. Cestou potkáte tři chráněné stavby. Nejdůležitější je muzeum větrných mlýnů v Př. Existuje tu už 15 let a opravdu to stojí za to. Můžete se tam podívat dovnitř — interiér ukazuje, jak to tady všechno fungovalo.
Druhá stavba je historická stodola z roku 1887. Stojí trochu stranou, ale je vidět z cesty. Teď je částečně restaurovaná. Třetí stavba je méně dramatická, ale stejně zajímavá — jde o hospodářský dům z 19. století, kde se dříve skladovalo zboží.
Všechny tři stavby si můžete prohlédnout z venku zadarmo. Pokud chcete dovnitř muzea větrných mlýnů, počítejte s vstupným. Detaily najdete online — orientujte se podle GPS souřadnic, které vám dám níž.
Po 10 kilometrech najedete na malou hospůdku v Př. Není to nic honosného, ale dělají tu dobrý guláš a pivo je studené. Otevřeno je od 10 ráno.
Dalších 8 kilometrů dál se objeví přírodní odpočívadlo — lavička pod stromem s výhledem do údolí. Je tu pítko s pitnou vodou. Ideální místo na svačinu.
Na konci trasy, kdy už se blížíte k Velkoopatovicím, je venkovský obchod se základními nápoji a suchým zbožím. Není to nádherný cíl, ale existuje.
Kolo by mělo být v pořádku. Nic zvláštního — jen se ujistěte, že pláště nejsou zmuchlaní a řetěz není rezavý. Kontrola před jízdou trvá 5 minut.
Oblečení: podle počasí. V březnu si vezměte vetrovku. V květnu vám bude stačit triko. Není tady wind, ale větrů je tady trochu víc než v údolí.
Nejdůležitější: vezměte si úsměv. Tady to není o rychlosti. Je to o tom vidět věci, které normálně vidět nebudete. A to je podstata.
Velkoopatovická otevřená smyčka není nejdelší ani nejtěžší trasa v oblasti. Ale je to trasa, kterou si pamatujete. Viděl jsem tam lidi, co si točili videa. Viděl jsem tam starší páry, které se zastavily a jen se dívaly. To je to správné.
Pokud hledáte trasu, která vám ukáže něco jiného — něco starého, tiché a pěkného — tady ji najdete. A když budete mít štěstí, bude tam i sluníčko.
Tento průvodce je informační materiál. Podmínky na trase se mohou měnit — cesty mohou být v horším stavu, některé stavby mohou být zavřené, vstupné do muzeí se může změnit. Doporučujeme si před jízdou ověřit aktuální informace u místního informačního centra. Jezdíte na vlastní zodpovědnost. Používejte bezpečnostní prvky, respektujte dopravní pravidla a buďte ohleduplní k přírodě i místním obyvatelům.